OBAMA ACCEPTANCE SPEECH

If there is anyone out there who still doubts that America is a place where all things are possible; who still wonders if the dream of our founders is alive in our time; who still questions the power of our democracy, tonight is your answer.
 
It's the answer told by lines that stretched around schools and churches in numbers this nation has never seen; by people who waited three hours and four hours, many for the very first time in their lives, because they believed that this time must be different; that their voice could be that difference.  
 
It's the answer spoken by young and old, rich and poor, Democrat and Republican, black, white, Latino, Asian, Native American, gay, straight, disabled and not disabled - Americans who sent a message to the world that we have never been a collection of Red States and Blue States: we are, and always will be, the United States of America.
 
It's the answer that led those who have been told for so long by so many to be cynical, and fearful, and doubtful of what we can achieve to put their hands on the arc of history and bend it once more toward the hope of a better day.
 
It's been a long time coming, but tonight, because of what we did on this day, in this election, at this defining moment, change has come to America. 
 
I just received a very gracious call from Senator McCain.  He fought long and hard in this campaign, and he's fought even longer and harder for the country he loves.  He has endured sacrifices for America that most of us cannot begin to imagine, and we are better off for the service rendered by this brave and selfless leader.  I congratulate him and Governor Palin for all they have achieved, and I look forward to working with them to renew this nation's promise in the months ahead.
 
I want to thank my partner in this journey, a man who campaigned from his heart and spoke for the men and women he grew up with on the streets of Scranton and rode with on that train home to Delaware, the Vice President-elect of the United States, Joe Biden. 
 
I would not be standing here tonight without the unyielding support of my best friend for the last sixteen years, the rock of our family and the love of my life, our nation's next First Lady, Michelle Obama.  Sasha and Malia, I love you both so much, and you have earned the new puppy that's coming with us to the White House.  And while she's no longer with us, I know my grandmother is watching, along with the family that made me who I am.  I miss them tonight, and know that my debt to them is beyond measure.
 
To my campaign manager David Plouffe, my chief strategist David Axelrod, and the best campaign team ever assembled in the history of politics - you made this happen, and I am forever grateful for what you've sacrificed to get it done.
 
But above all, I will never forget who this victory truly belongs to - it belongs to you.
 
I was never the likeliest candidate for this office. We didn't start with much money or many endorsements.  Our campaign was not hatched in the halls of Washington - it began in the backyards of Des Moines and the living rooms of Concord and the front porches of Charleston. 
 
It was built by working men and women who dug into what little savings they had to give five dollars and ten dollars and twenty dollars to this cause.  It grew strength from the young people who rejected the myth of their generation's apathy; who left their homes and their families for jobs that offered little pay and less sleep; from the not-so-young people who braved the bitter cold and scorching heat to knock on the doors of perfect strangers; from the millions of Americans who volunteered, and organized, and proved that more than two centuries later, a government of the people, by the people and for the people has not perished from this Earth.  This is your victory.  
 
I know you didn't do this just to win an election and I know you didn't do it for me.  You did it because you understand the enormity of the task that lies ahead.  For even as we celebrate tonight, we know the challenges that tomorrow will bring are the greatest of our lifetime - two wars, a planet in peril, the worst financial crisis in a century.  Even as we stand here tonight, we know there are brave Americans waking up in the deserts of Iraq and the mountains of Afghanistan to risk their lives for us.  There are mothers and fathers who will lie awake after their children fall asleep and wonder how they'll make the mortgage, or pay their doctor's bills, or save enough for college. There is new energy to harness and new jobs to be created; new schools to build and threats to meet and alliances to repair.
 
The road ahead will be long.  Our climb will be steep.  We may not get there in one year or even one term, but America - I have never been more hopeful than I am tonight that we will get there.  I promise you - we as a people will get there. 
 
There will be setbacks and false starts.  There are many who won't agree with every decision or policy I make as President, and we know that government can't solve every problem.  But I will always be honest with you about the challenges we face.  I will listen to you, especially when we disagree.  And above all, I will ask you join in the work of remaking this nation the only way it's been done in America for two-hundred and twenty-one years - block by block, brick by brick, calloused hand by calloused hand. 
 
What began twenty-one months ago in the depths of winter must not end on this autumn night. This victory alone is not the change we seek - it is only the chance for us to make that change.  And that cannot happen if we go back to the way things were.  It cannot happen without you.
 
So let us summon a new spirit of patriotism; of service and responsibility where each of us resolves to pitch in and work harder and look after not only ourselves, but each other.  Let us remember that if this financial crisis taught us anything, it's that we cannot have a thriving Wall Street while Main Street suffers - in this country, we rise or fall as one nation; as one people.
 
Let us resist the temptation to fall back on the same partisanship and pettiness and immaturity that has poisoned our politics for so long.  Let us remember that it was a man from this state who first carried the banner of the Republican Party to the White House - a party founded on the values of self-reliance, individual liberty, and national unity. Those are values we all share, and while the Democratic Party has won a great victory tonight, we do so with a measure of humility and determination to heal the divides that have held back our progress.  As Lincoln said to a nation far more divided than ours, "We are not enemies, but friends...though passion may have strained it must not break our bonds of affection." And to those Americans whose support I have yet to earn - I may not have won your vote, but I hear your voices, I need your help, and I will be your President too. 
 
And to all those watching tonight from beyond our shores, from parliaments and palaces to those who are huddled around radios in the forgotten corners of our world - our stories are singular, but our destiny is shared, and a new dawn of American leadership is at hand.  To those who would tear this world down - we will defeat you.  To those who seek peace and security - we support you.  And to all those who have wondered if America's beacon still burns as bright - tonight we proved once more that the true strength of our nation comes not from our the might of our arms or the scale of our wealth, but from the enduring power of our ideals: democracy, liberty, opportunity, and unyielding hope.  
 
For that is the true genius of America - that America can change.  Our union can be perfected.  And what we have already achieved gives us hope for what we can and must achieve tomorrow. 
 
This election had many firsts and many stories that will be told for generations.  But one that's on my mind tonight is about a woman who cast her ballot in Atlanta.  She's a lot like the millions of others who stood in line to make their voice heard in this election except for one thing - Ann Nixon Cooper is 106 years old. 
 
She was born just a generation past slavery; a time when there were no cars on the road or planes in the sky; when someone like her couldn't vote for two reasons - because she was a woman and because of the color of her skin.
 
And tonight, I think about all that she's seen throughout her century in America - the heartache and the hope; the struggle and the progress; the times we were told that we can't, and the people who pressed on with that American creed:  Yes we can. 
 
At a time when women's voices were silenced and their hopes dismissed, she lived to see them stand up and speak out and reach for the ballot.  Yes we can. 
 
When there was despair in the dust bowl and depression across the land, she saw a nation conquer fear itself with a New Deal, new jobs and a new sense of common purpose.  Yes we can. 
 
When the bombs fell on our harbor and tyranny threatened the world, she was there to witness a generation rise to greatness and a democracy was saved.  Yes we can. 
 
She was there for the buses in Montgomery, the hoses in Birmingham, a bridge in Selma, and a preacher from Atlanta who told a people that "We Shall Overcome."  Yes we can. 
 
A man touched down on the moon, a wall came down in Berlin, a world was connected by our own science and imagination.  And this year, in this election, she touched her finger to a screen, and cast her vote, because after 106 years in America, through the best of times and the darkest of hours, she knows how America can change.  Yes we can. 
 
America, we have come so far.  We have seen so much.  But there is so much more to do.  So tonight, let us ask ourselves - if our children should live to see the next century; if my daughters should be so lucky to live as long as Ann Nixon Cooper, what change will they see?  What progress will we have made? 
 
This is our chance to answer that call.  This is our moment.  This is our time - to put our people back to work and open doors of opportunity for our kids; to restore prosperity and promote the cause of peace; to reclaim the American Dream and reaffirm that fundamental truth - that out of many, we are one; that while we breathe, we hope, and where we are met with cynicism, and doubt, and those who tell us that we can't, we will respond with that timeless creed that sums up the spirit of a people:
 
Yes We Can.  Thank you, God bless you, and may God Bless the United States of America;
Ospravedlňujem sa preklad je zatiaľ surový urobený s prekladačom postupne sa ho pokusim upraviť
Ak je tam vonku ešte niekto kto pochybuje, že Amerika je miesto, kde všetko je možné, kto má ešte pochybností o tom či sny naších zakladateľov sú v týchto časoch ešte živé, ktorí sa ešte majú pochybností o sile našej demokracie, dnešná noc dala  odpoveď.

Je to odpoveď ktorú dali  dlhé rady  tiahnúce sa  pozdlž škôl a kostolov v takých počtoch aké tento národ ešte  nikdy nevidel,  rady tvorené ľuďmi, ktorí čakali 3-4 hodiny, mnohí úplne po prvýkrát v svojom živote, pretože verili, že tentokrát to musí byť odlišné, že ich hlas by mohol byť tou tým, ktorý môže vyvolať tú odlišnosťou.

Toto  je odpoveď vyslovená mladými aj starými, bohatými aj chudobnými, demokrátmi aj republikanmi, černochmi, belochmi, latinoameričanmi, áziatmi aj pôvodnými Američanmi, homosexuálmi, priamo zmrzačenými aj nezmrzačenými- Američanmi, ktorí poslali správu svetu, že my sme nikdy neboli zbierkouKoministických ani Konzervatívných štátov, že my sme a vždy budeme Spojenými štátmi Americkými.

To je odpoveď, ktorá bola daná tým, ktorí viedli tak dlhý čas také cynické, ustrašené a pochybovačné reči o tom čo my môžeme dosiahnuť, smerujúce k tomu, aby priložili svoje ruky ku kolesu histórie a ohli ho ešte viac smerom k nádeji v lepšie dní.

Toto prichádzalo po dlhý čas ale dnešnú noc, potom čo sme dnes pri voľbách urobili v tomto vymedzenom čase, zmena prišla do Ameriky.

Práve som obdržal veľmi mily rozhovor so senátorom McCainom.On dlho a tvrdo zápolil v tejto kampani a dokonca dlhšie a tvrdejšie bojoval pre krajinu, ktorú miluje. Pre Ameriku postupil  obete aké si väčšina z nás ani nedokáže predstaviť a my sme na tom lepšie práve vďaka práci, ktorú odviedol tento odvážny a nezíštný vodca.

Blahoželal som jemu aj guvernérovi Palinovi k všetkému čo dosiahlia teším sa na spoluprácu s nimi pri obnove tohto národného prísľubu v ďalších mesiacoch, ktoré sú pred nami.

Chcem sa poďakovať môjmu spoločníkovi na tejto ceste, mužovi, ktorý viedol túto kampaň srdcom a spomenuť mužov a ženy s ktorými on vyrastal na uliciach Scrantoonu a jazdil s nimi domov vlakom do Delawaru Viceprezidentovi volieb Spojených štátov Joemu Bidenovi.

Dnešnú noc  by som nestal tu bez neúnavnej podpory môjho najlepšieho priateľa z posledných 16-tích rokov, pevnej skaly našej rodiny a mojej životnej lásky, našej ďalšiej prvej dámy

Michell Obama, Sasha a Malia, obe vás mám veľmi rád, vy ste si vyslúžili malé šteniatko, ktoré príde s nami do Bieleho domu.

A aj keď už nie je medzi nami ja viem, že moja stará mama sleduje ma spolu s mojou rodinou, ktorí ma vychovali takým akým som. Chýbajú mi dnešnú noc a viem, že môj dlh voči ním je nesmierny.

Môjmu volebnému manažerovi Davidovi Plouffeovi, môjmu, hlavnému stratégovi Davidovi Axelrodovi a najlepšiemu volebnému týmu aký sa kedy podarilo dať dokopy v histórii politiky, ja to vaša zásluha  to čo sa stalo a ja som navždy vďačný kvôli tomu, čo ste obetovali aby sa toto udialo.

Ale predovšetkým nikdy nezabudnem komu toto víťazstvo skutočne náleží, ktoré patrí vám.

Nikdy som nebol najpravdepodobnejším kandidátom pre tento úrad. Nezačali sme s veľkými peniazmi či s veľkou podporou. Naša kampaň sa nevyliahla v halách Washingtonu- tá začala tu na dvorcoch Des Moinesu a v obývačkách Concordu a v predných verandách Charlestonu. Bolo to postavené prácou mužov a žien, ktoré obetovali aj svoje najmenšie úspory aké mali, dávali po 5-10-20 dolároch pre tento účel. Rástlo to silou mladých ľudí, ktorí odmietli zakorenený mýtus o ich generačnej otupeností a apatii; ktorí opustili svoje domovy, svoje rodiny pre  prácu, ktorá ponúkala malé príjmy, menej spánku; z nie až tak mladých ľudí, ktorí čelili mrazivému chladu a spaľujúcim horúčavám, aby klopali na dvere úplne cudzím ľuďom; z miliónov Američanov , ktorí sa dobrovoľne  ponúkli a organizovali a ukázali sa byť viac než dva storočia neskôr  vládou z ľudu pre ľud a pre ľudí nezmizli z tejto Zeme.

To je vaše víťazstvo. Ja viem, že ste to nerobili iba pre víťazstvo vo voľbách a viem, že ste to nerobili iba pre mňa.

Urobili ste, pretože rozumiete aká nesmierná úloha leží pred nami. Napriek tomu, že dnes v noci my oslavujeme, vieme, že výzvy, ktoré nám zajtrajšok prinesie sú najväčšie úlohy z celého nášho života- dve vojny, planéta v ohrození, najhoršia finančná kríza za posledné storočie.

Dokonca aj keď tu dnes v noci stojíme, vieme, že tam sú odvážní Američania, ktorí sa prebúdzajú v púštiach Iraku, v pohoriach Afganistanu riskujúc svoje životy pre nás.

Sú tam matky a otcovia, ktorí precitnú až keď ich deti usnú a budú sa trápiť ako oni zaplatia hypotéku, uhradia účty u lekárov či ako ušetria dosť peňazí pre ich vysokoškolské vzdelanie.Tam je nová energie k tomu, aby spojila a nový práce k tomu, aby byly vytvořený;nové školy k tomu, aby budovaly a hrozby k tomu, aby setkaly se s a svazky k tomu, aby opravily.Cesta vpřed bude dlouhá.Nesmějme se dostaňme tam v jednom roce nebo dokonce jeden termín, ale Amerika - nikdy jsem nebyl více slibně než já dnes večer kterou my dostaneme se tam.Já slíbím vám - my jak lidi se dostanou tam.Je tam mnoho kdo nebude souhlasit s každým rozhodnutím nebo politiky, která I udělá jak president, a my víme tu vládu nemůže řešit každý problém.    Ale I vždy bude poctivý k Vám o výzvách, které my čelíme.    Já poslouchám vás, zvlášť když my nesouhlasíme.    A především, já budu ptát se vás připojit v práci předělat tento národ jediná cesta to bylo udělané v Americe pro dva sta a dvacet jedněch léta - blok blokem, cihlou cihlou, necitelná ruka necitelnou rukou.

 

Co začal dvacet jedna měsíců předtím v hlubinách zimy nesmět koncem napřed tento podzim noc.  Toto vítězství sám není změnu, které my hledáme - to je jen šance pro nás udělat tu změnu.    A který nemůže se stojí jestli my vrátíme se k cestě věci byly.    To nemůže stát se bez tebe.

 

Tak nechejte nás vyzvat nového ducha vlastenectví;  služby a zodpovědnost kde každý z nás řeší podpořit a práce pilněji a dívá se po nejen my sami, ale navzájem.    Nechejte nás pamatovat si že jestli tato finanční krize učila nás cokoli, to je že my nemůže mít prospívající Wall Street zatímco hlavní třída trpí - v naší zemi, my zvedneme se nebo padat jak jeden národ;  jak jedni lidi.

 

Nechejte nás vzdorovat pokušení spadnout dozadu stejné stranění a malichernost a nezralost která otrávila naši politiku po tak dlouhou dobu.    Nechejte nás pamatovat si, že to bylo muž z tohoto stavu kdo poprvé nesl banner republikánské strany při jednání Bílý dům - společnost založený na hodnotách samostatnosti v jednání, svoboda jednotlivce, a národní jednota.  Tam to jsme ohodnocuje my všichni sdílet, a zatímco Demokratická strana vyhrála ohromné vítězství dnes večer, my tak děláme s mírou pokory a rozhodnutí k tomu, aby hojilo dělí se které zadržovalo náš pokrok.    Jak Lincoln řekl k národu daleko víc rozdělený než náš, "My nejsme nepřátelé, ale přátelé...ačkoli vášeň možná napnula , že to nesmí rozbít naše pouta citu." A pro ty Američané jejichž podpora já ještě musím vydělávat - já nemusím vyhrál vaše hlasování, ale já slyším vaše hlasy, já potřebuji vaši pomoc, a já budu vašeho presidenta také.

 

A všem ti, kdo jsou střežící dnes večer z za našimi břehy, z parlamentů a paláce k těm, kdo byly shromážděné kolem rádi v zapomenutých rozích našeho světa - naše příběhy jsou jednotlivé, ale náš osud je sdílený, a nový úsvit amerického vedení je při ruce.    Pro ty kdo by strhl tento svět - my porazíme vás.    K ty, kdo hledal mír a bezpečnost - my podporujeme vás.    A k všichni ti, kdo zajímal se jestli americký strážný oheň ještě hoří jak jasně - dnes večer, který my jsme ukázali se být ještě jednou , že pravdivá síla našeho národu jde ne z naší síly našich zbraní nebo stupnice našeho bohatství, ale z trvalé síly našich ideálů:  demokracie, svoboda, příležitost, a nepoddajná naděje. 

 

Pro to je pravdivý génius Ameriky - která Ameriky může měnit.    Naše unie může být zdokonalená.    A co my jsme již dosáhli dává nám naději kvůli tomu, co my můžeme a muset dosáhnout zítra.

 

Tyto volby měly mnoho zboží nejvyšších jakostí a mnoha příběhů které bude řečené pro generace.    Ale ten, který je na mé mysli dnes večer je o ženě, která obsadila její hlasovací lístek v Atlantě.    Ona je hodně jako miliony ostatních kdo stál ve frontě udělat jejich hlas slyšený v těchto volbách s výjimkou jedné věci - Annin Nixonův Cooper je 106 let starý.

 

Narodila se jen generaci minulého otroctví;  čas kdy nebyl tam žádné kontrakty na cestě nebo letadla na obloze;  kdy někdo jako její nemohl volit ze dvou důvodů - protože ona byla žena a kvůli barvě její kůže.

 

A dnes večer, já myslím si o všechno co ona je viděná skrz její století v Americe - zármutek a naděje;  zápas a pokrok;  časy, které bylo nám řečeno že my nemůžeme, a lidé, kteří pokračovali s tou americkou vírou:   Ano my můžeme.

 

V době, kdy ženské hlasy byly umlčené a jejich naděje propustily, ona žila vidět je postavit se a mluvit otevřeně a sahat po hlasovacím lístku.    Ano my můžeme.

 

Kdy tam bylo zoufalství v prachu mísa a deprese napříč zemí, ona viděla národ vybojovat obavu sám s Novým údělem, novými prací a novým smyslem společného cíle.    Ano my můžeme.

 

Když bomby padly na našem přístavu a tyranie hrozila svět, ona byla tam, aby svědčil generační vzestup značná velikost a demokracie byla ušetřená.    Ano my můžeme.

 

Ona byla tam pro autobusy v Montgomery, hadice v Birminghamu, most v Selmě, a kazatel z Atlanty kdo řekl lidem kterým "M y budeme jsme překonali."   Ano my můžeme.

 

A muž přistane na oddávat se snění, zeď přišla dolů v Berlíně, svět je spojený naší vlastní vědou a představivostí.    A tento rok, v těchto volbách, ona dotýkala se jejího prstu k obrazovce, nepřekládá se obsadil její hlasování, protože po 106 letech v Americe, skrz nejlepší času a nejtmavější hodin, ona ví jak Amerika může měnit.    Ano my můžeme.

 

Amerika, my přišli doposud.    My jsme viděli tak moc.    Ale tam je o tolik víc dělat.    Tak dnes večer, nechejte nás ptát se nás sami - jestli naše děti by měly dožít se příštího století;  jestli mé dcery by měl být tak šťastný k tomu, aby žily dokud Annin Nixon Cooper, jaký změna budou oni vidí?    Jaký pokrok bude udělali jsme?

 

Toto je naše šance na odpovědět na volání.    Toto je náš moment.    Toto je náš čas na to položit naše lidi zpět do pracovat a otevřou dveře příležitosti k našim dětem;  obnovit blahobyt a podporovat věc míru;  znovu získat americký sen a potvrdit znovu tu základní pravdu - kterou z mnoha, my jsme jedni;  to zatímco my dýcháme, my doufáme, a kde my jsme uspokojení s cynismem, a pochybnost, a ti, kdo řekli nám že my nemůžeme, my budeme odpovídat s tou nadčasovou vírou která shrnuje duch lidí:

 

Ano my můžeme.    Děkuji vám, Bůh žehná Vám, a Ať bůh žehná Spojeným státům americkým.